Na které nekalé praktiky poskytovatelů úvěrů si mám dát pozor?
Nekalé obchodní praktiky mohou být používány jak při poskytování, tak při nabízení služeb. Zahrnují jak klamavé obchodní praktiky, tak agresivní obchodní praktiky. Do nekalých praktik se mnohdy započítává i případná diskriminace spotřebitelů, nesprávné informování o cenách poskytovaných služeb nebo nevhodný marketing.
Před nekalými praktikami poskytovatelů úvěrů nás chrání několik zákonných norem a další nástroje - především etické kodexy věřitelů. Nejdůležitější obranou proti nekalým praktikám je zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Ten říká, že obchodní praktika je nekalá, pokud nutí k rozhodnutí, které by spotřebitel jinak neučinil, pokud je cílena na spotřebitele, kteří jsou z důvodu duševní nebo fyzické slabosti nebo věku zvlášť zranitelní, nebo říká, že nekalé jsou zejména klamavé a agresivní obchodní praktiky.
Klamavé praktiky jsou takové, které užívají nepravdivý údaj, nebo záměrně některé důležité údaje neuvádějí vůbec, popřípadě pokud se záměrně snaží svou reklamou vyvolávat dojem, že jde o jiný výrobek nebo službu. Do klamavých praktik se dokonce počítají i takové, kdy nebyl dodržen závazek, ke kterému se obchodník / věřitel dobrovolně zavázal ve svém etickém kodexu.
Když se mluví o agresivních praktikách, pak se tím myslí takové chování, které svým obtěžováním, donucováním, včetně použití síly, nebo nepatřičným ovlivňováním výrazně zhoršuje možnost svobodného rozhodnutí spotřebitele. Podrobně se s nekalými praktikami můžete seznámit přímo vzákoně, a to např. na:
http://www.zakonycr.cz/seznamy/634-1992-Sb-zakon-o-ochrane-spotrebitele.html.
V současné době bohužel stále více přibývá i malých neseriózních firem a jednotlivců, kteří poskytují úvěry za využití tzv. žraločích praktik. Většinou jde o inzeráty neznámých firem nebo konkrétních osob, které hlásají: půjčíme ihned, příjem nemusíte dokládat, vyhovíme, i když jste v registru dlužníků, odhad nemovitosti můžete mít zdarma atd. Za lákavými nabídkami často není nic jiného než snaha ulovit důvěřivou rybku a obrat ji o veškeré peníze a majetek. Odborníci upozorňují, že by si lidé měli dát pozor na tři nejčastější skupiny poskytovatelů půjček, jejichž úvěrové smlouvy není radno podepisovat.
Tzv. žraločí praktiky
1) Půjčování kalkulující s chudobou lidí
První skupina se zaměřuje hlavně na chudobu a kalkuluje s tím, že prakticky každý touží dopřát si hezké věci. Nesolidní úvěrové společnosti proto využívají nejrůznější psychologické taktiky a jsou mistry inzertních nabídek, které vypadají na první pohled velmi výhodně. Umějí dokonale zmást i tím, jak sdělují, kolik korun bude klient měsíčně splácet. Základním předpokladem je, aby měl klient stabilní příjem (mohou to být i sociální dávky) a chtěl si půjčit.
Při podpisu úvěrové smlouvy lidé zjistí, že jim společnost půjčí ve skutečnosti mnohem méně, než se domnívali. Vezmou si např. úvěr ve výši 100 tisíc korun, dostanou ale vyplaceno jen 55 tisíc, protože zbývajících 45 tisíc korun byla smluvní odměna za poskytnutí úvěru, což je jeden z typických případů.
Ve smluvních podmínkách takových společností bývají většinou velmi tvrdé sankce za opožděnou úhradu dvou a více splátek. Pokuta může být ve výši až 50 % z nominální výše úvěru. Pod slůvkem „nominální" se přitom skrývá půjčená částka plus smluvní odměna. Ve výše uvedeném případě se tak dluh rázem zvýšil o dalších 50 tisíc korun.
2) Půjčování s cílem připravit o majetek nebo lépe o střechu nad hlavou
Druhý typ žraločích poskytovatelů úvěrů se podle expertů zaměřuje hlavně na to, jak získat majetek dlužníka. Většinou se taková úvěrová společnost nezajímá o příjmy rodiny, ale požaduje, aby za úvěr ručil klient nemovitostí, a to i v případě, že jde o poměrně nízkou půjčku v porovnání s hodnotou zastaveného majetku. Nabídky takových společností vypadají většinou velmi lákavě, zvláště když zjistíte, že daná společnost či podnikatel nebude ani zkoumat váš příjem. Opravdu stačí, že vlastníte nemovitost, a to vám dává možnost dosáhnout velmi vysokého úvěru za „výhodných" podmínek, i když jste momentálně třeba bez práce. Tento produkt se u bankovních subjektů většinou nazývá americká hypotéka, tedy úvěr se zajištěním nemovitostí. V takovém případě musíte převést vlastnické právo k nemovitosti na danou společnost. Nejde tedy pouze o zajištění nemovitosti, ale rovnou o převod nemovitosti a tedy i odpovídající přepis v katastru nemovitostí.
Také druhý typ úvěrových firem volí klasickou fintu, kdy klient nabývá dojmu, že si dohodl výhodný úvěr. Ve skutečnosti však spadne do tvrdého splátkového kalendáře, který přesahuje finanční možnosti domácnosti. Kvůli potížím se splátkami pak rodina přijde o střechu nad hlavou, o což právě tomuto věřiteli bohužel jde.
3) Žádný úvěr nedostanete, jen velmi drahou informaci
Třetí typ společností volí novou taktiku, na kterou naletí často i finančně zběhlí a vzdělaní lidé. Za určitý poplatek nabízí například tzv. oddlužení nebo velmi výhodný úvěr. Kdo se nechá zlákat inzerovanou nabídkou, toho ujistí, že se poplatek platí až po dodání služby.
Ve smlouvě je pak stanoveno, že případný neuhrazený poplatek bude řešit rozhodce a za zpožděnou platbu je nutné zaplatit sankci z prodlení. Taková společnost vás však v žádném případě nezbaví dluhů (institut oddlužení upravuje zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení - insolvenční zákon - v platném znění, a provádí jej pouze soud v rámci insolvenčního řízení za splnění zákonem stanovených podmínek) ani nejde o smlouvu o úvěru, ale pouze o zprostředkování. Fintou je, že tento typ společností neposkytuje vůbec žádné úvěry, pouze přezkoumá, zda klient splní podmínky, aby se mohl o výhodnou půjčku ucházet například u banky. Většina lidí se pak dozví, že šanci získat úvěr vůbec nemá. A za tuto službu si firma nechá tučně zaplatit.
Zaměřte se proto nejen na název smlouvy, ale i její obsah. Pokud to není smlouva o úvěru, ale o „zprostředkování" či „zajištění úvěru" atp., nemusíte jejím uzavřením získat žádný úvěr.
Před nekalými praktikami poskytovatelů úvěrů nás chrání několik zákonných norem a další nástroje - především etické kodexy věřitelů. Nejdůležitější obranou proti nekalým praktikám je zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Ten říká, že obchodní praktika je nekalá, pokud nutí k rozhodnutí, které by spotřebitel jinak neučinil, pokud je cílena na spotřebitele, kteří jsou z důvodu duševní nebo fyzické slabosti nebo věku zvlášť zranitelní, nebo říká, že nekalé jsou zejména klamavé a agresivní obchodní praktiky.
Klamavé praktiky jsou takové, které užívají nepravdivý údaj, nebo záměrně některé důležité údaje neuvádějí vůbec, popřípadě pokud se záměrně snaží svou reklamou vyvolávat dojem, že jde o jiný výrobek nebo službu. Do klamavých praktik se dokonce počítají i takové, kdy nebyl dodržen závazek, ke kterému se obchodník / věřitel dobrovolně zavázal ve svém etickém kodexu.
Když se mluví o agresivních praktikách, pak se tím myslí takové chování, které svým obtěžováním, donucováním, včetně použití síly, nebo nepatřičným ovlivňováním výrazně zhoršuje možnost svobodného rozhodnutí spotřebitele. Podrobně se s nekalými praktikami můžete seznámit přímo vzákoně, a to např. na:
http://www.zakonycr.cz/seznamy/634-1992-Sb-zakon-o-ochrane-spotrebitele.html.
V současné době bohužel stále více přibývá i malých neseriózních firem a jednotlivců, kteří poskytují úvěry za využití tzv. žraločích praktik. Většinou jde o inzeráty neznámých firem nebo konkrétních osob, které hlásají: půjčíme ihned, příjem nemusíte dokládat, vyhovíme, i když jste v registru dlužníků, odhad nemovitosti můžete mít zdarma atd. Za lákavými nabídkami často není nic jiného než snaha ulovit důvěřivou rybku a obrat ji o veškeré peníze a majetek. Odborníci upozorňují, že by si lidé měli dát pozor na tři nejčastější skupiny poskytovatelů půjček, jejichž úvěrové smlouvy není radno podepisovat.
Tzv. žraločí praktiky
1) Půjčování kalkulující s chudobou lidí
První skupina se zaměřuje hlavně na chudobu a kalkuluje s tím, že prakticky každý touží dopřát si hezké věci. Nesolidní úvěrové společnosti proto využívají nejrůznější psychologické taktiky a jsou mistry inzertních nabídek, které vypadají na první pohled velmi výhodně. Umějí dokonale zmást i tím, jak sdělují, kolik korun bude klient měsíčně splácet. Základním předpokladem je, aby měl klient stabilní příjem (mohou to být i sociální dávky) a chtěl si půjčit.
Při podpisu úvěrové smlouvy lidé zjistí, že jim společnost půjčí ve skutečnosti mnohem méně, než se domnívali. Vezmou si např. úvěr ve výši 100 tisíc korun, dostanou ale vyplaceno jen 55 tisíc, protože zbývajících 45 tisíc korun byla smluvní odměna za poskytnutí úvěru, což je jeden z typických případů.
Ve smluvních podmínkách takových společností bývají většinou velmi tvrdé sankce za opožděnou úhradu dvou a více splátek. Pokuta může být ve výši až 50 % z nominální výše úvěru. Pod slůvkem „nominální" se přitom skrývá půjčená částka plus smluvní odměna. Ve výše uvedeném případě se tak dluh rázem zvýšil o dalších 50 tisíc korun.
2) Půjčování s cílem připravit o majetek nebo lépe o střechu nad hlavou
Druhý typ žraločích poskytovatelů úvěrů se podle expertů zaměřuje hlavně na to, jak získat majetek dlužníka. Většinou se taková úvěrová společnost nezajímá o příjmy rodiny, ale požaduje, aby za úvěr ručil klient nemovitostí, a to i v případě, že jde o poměrně nízkou půjčku v porovnání s hodnotou zastaveného majetku. Nabídky takových společností vypadají většinou velmi lákavě, zvláště když zjistíte, že daná společnost či podnikatel nebude ani zkoumat váš příjem. Opravdu stačí, že vlastníte nemovitost, a to vám dává možnost dosáhnout velmi vysokého úvěru za „výhodných" podmínek, i když jste momentálně třeba bez práce. Tento produkt se u bankovních subjektů většinou nazývá americká hypotéka, tedy úvěr se zajištěním nemovitostí. V takovém případě musíte převést vlastnické právo k nemovitosti na danou společnost. Nejde tedy pouze o zajištění nemovitosti, ale rovnou o převod nemovitosti a tedy i odpovídající přepis v katastru nemovitostí.
Také druhý typ úvěrových firem volí klasickou fintu, kdy klient nabývá dojmu, že si dohodl výhodný úvěr. Ve skutečnosti však spadne do tvrdého splátkového kalendáře, který přesahuje finanční možnosti domácnosti. Kvůli potížím se splátkami pak rodina přijde o střechu nad hlavou, o což právě tomuto věřiteli bohužel jde.
3) Žádný úvěr nedostanete, jen velmi drahou informaci
Třetí typ společností volí novou taktiku, na kterou naletí často i finančně zběhlí a vzdělaní lidé. Za určitý poplatek nabízí například tzv. oddlužení nebo velmi výhodný úvěr. Kdo se nechá zlákat inzerovanou nabídkou, toho ujistí, že se poplatek platí až po dodání služby.
Ve smlouvě je pak stanoveno, že případný neuhrazený poplatek bude řešit rozhodce a za zpožděnou platbu je nutné zaplatit sankci z prodlení. Taková společnost vás však v žádném případě nezbaví dluhů (institut oddlužení upravuje zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení - insolvenční zákon - v platném znění, a provádí jej pouze soud v rámci insolvenčního řízení za splnění zákonem stanovených podmínek) ani nejde o smlouvu o úvěru, ale pouze o zprostředkování. Fintou je, že tento typ společností neposkytuje vůbec žádné úvěry, pouze přezkoumá, zda klient splní podmínky, aby se mohl o výhodnou půjčku ucházet například u banky. Většina lidí se pak dozví, že šanci získat úvěr vůbec nemá. A za tuto službu si firma nechá tučně zaplatit.
Zaměřte se proto nejen na název smlouvy, ale i její obsah. Pokud to není smlouva o úvěru, ale o „zprostředkování" či „zajištění úvěru" atp., nemusíte jejím uzavřením získat žádný úvěr.